Marseille (26.8.2013)

Druhé největší město a největší přístav ve Francii leží na pobřeží Středozemního moře a je hlavním městem turisticky nejnavštěvovanější francouzské lokality Provence. Kromě významného přístavu, odkud plují lodě na Korsiku a do severní Afriky, je Marseille také cílovou stanicí rychlovlaků TGV, které sem dorazí z Paříže za 3 hodiny a směle tak konkurují letecké dopravě. Velmi dlouhá, bohatá a pohnutá historie se tu snoubí s rušným moderním životem milionu marseillských obyvatel, přičemž celá aglomerace čítá cca 1,6 milionu lidí.

V Marseille jezdí dvě linky metra, v koncových úsecích jsou většinou vedeny nad zemí. Na obou linkách jezdí čtyřvozové soupravy na pneumatikách. První úsek metra byl otevřen v roce 1977, poslední v roce 2010. Zde přijíždí metro na konečnou La Rose, kde je významný přestupní terminál autobusové dopravy.
Druhé největší město a největší přístav ve Francii leží na pobřeží Středozemního moře a je hlavním městem turisticky nejnavštěvovanější francouzské lokality Provence. Kromě významného přístavu, odkud plují lodě na Korsiku a do severní Afriky, je Marseille také cílovou stanicí rychlovlaků TGV, které sem dorazí z Paříže za 3 hodiny a směle tak konkurují letecké dopravě. Velmi dlouhá, bohatá a pohnutá historie se tu snoubí s rušným moderním životem milionu marseillských obyvatel, přičemž celá aglomerace čítá cca 1,6 milionu lidí.
Jeden z mála netradičních interiérů stanic metra. Většina stanic vypadá poněkud stroze a unifikovaně. Prostory metra jsou od okolí odděleny turnikety.
Mezinárodní letiště leží cca 30 km severně od města (s městem ho spojuje autobusová linka), vlakem (včetně rychlovlaku TGV) však dojedete v podstatě až do historického centra - hlavní a zároveň hlavové nádraží St. Charles se nachází v centru přímo na křižovatce obou zdejších linek metra. To je hlavním dopravním prostředkem, který následují dvě tramvajové linky a nespočet linek autobusových. Do městské dopravy jsou zařazeny také dvě lodní linky. Veškerou MHD provozuje městská společnost RTM.
Interiér vozů metra nabízí mnoho míst k sezení, ale poněkud málo informací, zejména elektronických. Špičkový interval na lince M1 jsou 4 minuty, na lince M2 pak 3,5 minuty.
Metro funguje v Marseille od roku 1977, kdy byla zprovozněna první (modrá) linka M1 z centra na severovýchod do stanice La Rose. Poté přibyla červená linka M2 a obě linky byly postupně prodlužovány. Nejnovější úsek se nachází na lince M1 a byl otevřen v roce 2010. Dnešní síť dosahuje délky 22 km. Obě linky metra se potkávají jednak pod hlavním nádražím a jednak ve stanici Castellane na jihu historického centra. Přímo v srdci města se nachází stanice Vieux Port přímo u starého přístavu, místa s největší koncentrací turistů v Marseille. Obě linky jsou vedeny převážně v podzemí, ale zpravidla v...
Nejnovější úsek linky M1 z roku 2010 - konečná stanice La Fourragére. Tento dlouhý venkovní eskalátor vede od malého autobusového terminálu.
Tramvajová doprava, ač s bohatou historií, byla po dlouhých 40 let téměř vyhubena. Od roku 1960 do roku 2003 byla v provozu jediná linka 68, a to ještě ve velmi krátkém, částečně podzemním úseku v centru města. Tento historický úsek nyní využívá i nový tramvajový systém, který byl zprovozněn v roce 2007. Od té doby jezdí v Marseille dvě plnohodnotné tramvajové linky. Linka T1 začíná ve stanici Noailles právě v historickém tunelu bývalé tramvaje a míří dále na východ města. U stanice metra La Blancarde se potkává s druhou linkou T2, která se vrací do centra o něco severněji a zaveze vás ke...
Opět venkovní konečná linky M1 Sainte Marguerite - Dromel na jihovýchodě města. Odtud se plánuje prodloužení linky dále na východ místo několika autobusových linek.
Na obou tramvajových linkách se můžete svézt nízkopodlažními obousměrnými tramvajemi netradičního vzhledu, který připomíná symbol Marseille - lodě. Pod neobvyklým zevnějškem se skrývá tramvaj Bombardier z typové rodiny Flexity Outlook. Nyní je k dispozici 26 tramvají, kterým musel být pro velký zájem cestujících podobně jako v Nice přidán další článek, jejich délka se tak zvýšila ze 33 na 43 metrů. V roce 2014 by mělo dorazit dalších 6 strojů. Samozřejmostí jsou plně bezbariérové zastávky, maximální možné oddělení od ostatní dopravy, zatravněný svršek tam, kde to jde. Na zastávkách si můžete...
V roce 2007 byla vzkříšena tramvajová doprava v podobě linek T1 a T2. K dispozici je 26 tramvají Bombardier s netradičním designem připomínajícím loď. Původní délka souprav 33 metrů musela být podobně jako v nedaleké Nice prodloužena přidáním dalšího článku na 43 metrů.
Metro a tramvaje doplňuje hustá síť autobusů (cca 100 linek, na kterých jezdí zhruba 650 vozidel). Ty většinou navazují na metro a podle toho na jakou linku metra navazují, jsou také barevně vyznačeny v mapách. Linek je velké množství a v naprosté většině případů jsou zajištěny standardními dvanáctimetrovými autobusy. V užších uličkách se uplatňují menší autobusy, okolo starého přístavu dokonce jezdí miniaturní elektrobus. Také do Marseille přišla nová vlna linek s vysokou úrovní poskytovaných služeb (tzv. BHLS), kterým tu říkají TGB ("velmi velké autobusy"). Jedná se o zde dosud...
Konečná linky T1 se nachází v uzlu La Blancarde, kde lze přestoupit na druhou linku T2 i na modré metro M1, a také na regionální vlaky. Obousměrnost tramvají znamená, že na žádné konečně nenajdete smyčku.
V Marseille fungovala také poměrně rozsáhlá síť trolejbusů. První linka vyjela v roce 1927, poslední linky 54 a 81 dojezdily až v roce 2004. Právě v jejich stopách můžete dosud vidět trolejové vedení v ulicích - nejvíce je ho ve starém městě mezi starým přístavem a nejvyšším bodem Marseille - basilikou Notre Dame. Údajnými důvody pro zrušení trolejbusů byla nutnost nákladné obnovy vozového parku, nespokojenost cestujících se starými trolejbusy a také argument, že nové nízkopodlažní autobusy s motory EURO 3 jsou ve městě skoro stejně tak ekologické jako trolejbusy. Zvlášť v kopcovitých...
Podobně netradiční vzhled má kromě vnějšku i interiér marseillských tramvají - převládá dřevo. Slunečnému počasí odpovídají i žaluzie na oknech. Tramvaj vychází z typové rodiny Flexity Outlook a je celá nízkopodlažní.
Městskou dopravu doplňují ještě dvě lodní linky, které vyplouvají ze starého přístavu k plážím na severu a jihu města. Držitelé dlouhodobých předplatních jízdenek mohou tyto přívozy využívat zdarma, ostatní musí zaplatit nevysoké jízdné. V Marseille je metro uzavřeno turnikety, v ostatních dopravních prostředcích je nutno jízdenky validovat při každém nástupu (u tramvají lze i na nástupišti), do autobusů je nutno nastupovat předními dveřmi.
Krátký podzemní úsek tramvajové linky T1 do konečné zastávky Noailles využívá původního tramvajového tunelu, kterým jezdila poslední a po dlouhá léta jediná tramvajová linka z původní sítě pod číslem 68.
Pozůstatky historické tramvajové sítě. Koleje tu vedly tunelem až do centra města k bývalému východnímu nádraží (dnes zastávka Noailles). V této stanici je také výstavka k historii městské dopravy. Dnes tu lze přestoupit na červenou linku metra M2 i na obě tramvajové linky.
Podzemní konečná zastávka Noailles pro linku T1. Ta využívá jediný dochovaný úsek tramvajové sítě, kde po jejím zrušení v roce 1960 jezdila až do roku 2004 linka 68.
A zde je vjezd do tramvajového tunelu pro linku T1 z druhé strany. Tunel je jednokolejný a podchází kopec na východní straně historického centra.
Linka T1 vede do východní části města, kde projíždí areálem vozovny a autobusových garáží.
Detail nástupní hrany tramvajové zastávky, která umožňuje díky gumovým profilům pohodlný nástup do tramvaje v jedné rovině a prakticky bez mezery.
Tramvaj-loď před budovou tramvajové vozovny ve východní části linky T1.
Tramvaj v trávě - jednoduchá konečná linky T1 "Les Caillols". I zde navazuje několik autobusových linek, které zastavují na druhé straně tramvajového nástupiště - přestup je tak velmi komfortní.
Autobusové linky v Marseille tvoří doplněk sítě metra a tramvají, v některých částech města je ale autobusová doprava velmi intenzivní. Například jako zde u konečné metra La Rose, odkud vyjíždějí autobusové linky označené v mapách modrou barvou. Zdejší dopravní podnik v poslední době nakoupil také polské Solarisy.
Značná část autobusových linek je provozována nízkokapacitními vozy Heulliez. V metro-tramvajovo-vlakovém přestupním uzlu La Blancarde je ukončena také linka 67.
V minulých letech byla velká část autobusového parku obnovena dvoudveřovými vozy Mercedes-Benz Citaro. Nová Citara také nahradila poslední trolejbusy. Sedačky v marseillských autobusech jsou plastové.
Regionální linky jsou provozovány jinými dopravci, vozy jsou v nátěru, který si diktují jednotliví objednavatelé v podobě départementů. Na příměstských linkách jsou s úspěchem využívány české Crosswaye.
Starší i novější Mercedes v městském nátěru na konečné u stanice metra La Timone. Také zde najdete pozůstatky trolejbusové sítě v podobě trolejí nad vozovkou.
Jedna z největších konečných přímo v centru města - zastávka Canebiére Bourse. Německá Citara jsou v poslední době nahrazována francouzskými Heulliezy.
Odtud povedou tramvajové koleje rovně až ke stanici metra Castellane a projedou tak historickým centrem, kde jsou tramvaje potřeba jako sůl. Křižovatka, kde se v budoucnu odpojí nová linka T3 od dnešní linky T2, se nachází pár kroků od starého přístavu.
Ze starého přístavu vyjíždí také dvě lodní linky, které jsou zařazeny do systému MHD. Jedna vede z centra na jih, druhá na sever. Platí zde sice předplatní jízdenky, turisté si ale musí zakoupit zvláštní jízdenku. V létě se zde tvoří dlouhé fronty.
Reklamní plakát na nové lodní linky v systému MHD.
Na náměstí u starého přístavu se můžete schovat před žhnoucím sluncem při čekání na loď nebo autobus pod tímto velkopřístřeškem.
Na krátké trase po pobřežní silnici kolem starého přístavu jezdí tyto minielektrobusy označené jako "City Navette".
Nový kloubový autobus jede po vyhrazeném pruhu v centru města do starého přístavu. Tyto Mercedesy Citaro jsou po dlouhé době prvními kloubovými vozy v Marseille a jsou tu označeny jako TGB ("velmi velký autobus"). Růžová barva slouží pro odlišení od ostatních autobusů - tyto vozy budou jezdit v nových koridorech připomínajících BRT. První vznikne v trase linky 26 vedoucí na sever (rok 2014) a druhý v trase dnešní linky 21 vedoucí na jih (rok 2015). Na lince 21, která má v ranní špičce interval 4 minuty, jezdí tyto vozy již dnes. Chybí ale ještě dodělat stavební úpravy pro vyšší spolehlivost linky. Nové klouby dnes jezdí přes starý přístav také na svazku linek 82/82, který má v souhrnu interval 15 minut.
Dominanta Marseille - basilika Notre Dame de la Garde. Pod ní jezdily ještě před deseti lety trolejbusy. Poslední linky (54 a 81) dojezdily v roce 2004.
Z kopce s basilikou Notre Dame je nejlepší výhled na celou Marseille. Vystoupat se sem dá pěšky a méně zdatní turisté mohou využít midibusovou linku 60 jezdící ze starého přístavu.
Ve stanici metra Noailles si můžete prohlédnout někdejší rozsah trolejbusové sítě v Marseille.
Pod hlavním nádražím "St. Charles" můžete přestoupit na obě linky zdejšího metra. Výzdobu stanic tvoří jak jinak než výjevy z francouzské železniční historie.
Nově opravená historická budova hlavního marseillského nádraží St. Charles skrývá také modernizovanou halu pro odbavení cestujících.
Na hlavové nádraží v Marseille přijíždí vlaky TGV z Paříže, které ujedou vzdálenost přes 700 km za úctyhodné 3 hodiny. Z Lyonu to trvá pouhých 90 minut. Zato na cestu z poměrně nedaleké Nice se musíte vyhradit asi 2,5 hodiny času.