Čtvrtmilionové univerzitní město na jihu Francie se vymyká mírou pokrytí městské dopravy tramvajemi. Postupně zde od roku 2000 vznikly čtyři linky. Ty dokázaly obsloužit převážnou většinu městských čtvrtí i příměstských satelitů této geograficky velmi pestré aglomerace, která čítá přes 400 tisíc lidí. Pro autobusy už tu mnoho práce nezbylo. Tramvaje dokážou během jedné cesty vystřídat historické centrum, moderní hustou zástavbu i venkovskou jednokolejku pustou pouštní krajinou. Pro každou linku jsou vyčleněny jinak barevné vozy a jedna ze čtyř linek je okružní. Montpellier má však další smělé plány, kam s tramvajemi dál – na nové nádraží TGV, na místní letiště i do dalších příměstských obcí.

Tramvajová doprava začala postupně nahrazovat autobusy v roce 2000. Začalo to linkou č. 1, která má dodnes nejkratší intervaly (ve špičce až 4 minuty). Jednička vede z východního okraje města s velkým univerzitním kampusem a nákupními a zábavními centry přes historické centrum a dál na severozápad, kde jsou jednak velké nemocniční areály, další vysokoškolské koleje i fakulty a také asi největší místní okrajové sídliště. Pro tuto linku byly původně pořízeny tříčlánkové tramvaje Alstom Citadis 301 s otočnými krajními podvozky, velmi rychle ale byly všechny doplněny o další dva články. A k...
Nejvytíženější linka 1 na zastávce Francouzské náměstí poblíž jejího východního konce se zábavními a nákupními centry. Těchto 30 tramvají Alstom Citadis 301 z let 1999-2002 bylo původně tříčlánkových, velmi brzy byly ale doplněny další dva články (a následně přeznačeny na Citadis 401).
Západní Konečná linky 1 „Mosson“, kde se od roku 2012 potkává s linkou 3. Jednička pak vede severozápadním předměstím se sídlištní zástavbou a velkým nemocničním a univerzitním areálem. Tyto tramvaje Alstom Citadis 401 byly předchůdci mnohem rozšířenější verze 302/402. Na rozdíl od mí mají dlouhé krajní články s otočnými krajními podvozky. Díky tomu jezdí mnohem svižněji do oblouků. Obecně se v Montpellieru jezdí na francouzské poměry velmi svižně.
Modré tramvaje na lince 1 obsluhují v západní části trasy i největší místní sídliště na předměstí Mosson. První linka funguje už od roku 2000 a k těmto 30 vozům byly doplněny další 3 Citadisy 402 z nejnovější série z let 2011-4.
Na lince 2 zprovozněné v roce 2006 jezdí květované tramvaje Alstom Citadis 302 v počtu 15 kusů. Jelikož i tady poptávka postupně rostě, bylo na tuto linku vyčleněno z pozdější dodávky delších tramvají ještě 5 vozidel Citadis 402. Zde před hlavním nádražím Saint-Roch.
Kratší tramvaje Citadis 302 jsou používány na lince 2 a také na nejnovější okružní lince 4. Každá ve svém polepu. Zde se potkávají zastávce Comédie na kopci na východním okraji historického centra. Tramvaje sem vyjedou nahoru od hlavního nádraží a poté zase klesají krátkým tunelem na důležitou přestupní křižovatku Corum.
Během letní návštěvy probíhala rekonstrukce několika tratí skrz centrum města. Jedním z uzavřených úseků byl i tento u hlavního nádraží Saint-Roch, který pokračuje nadzemní estakádou nad železničním kolejištěm směrem na východ centra. Kvůli intenzivnímu a svižnému provozu tramvají už byla totiž velká část tratí značně opotřebovaná.
Severní konečná údajně nejdelší francouzské tramvajové linky, jejíž délka je 17,5 km. Sem do zastávky Jacou jezdí pouze každý druhý spoj linky 2 a tramvaje sem jezdí po jednokolejce s výhybnami již pustou pouštní krajinou. V květovaném polepu jezdí na lince 2 i pět delších tramvají Citadis 402.
Jednokolejný úsek trati do severního předměstí Jacou vedený volnou krajinou skalnatým terénem. Díky jednokolejné trati, kudy jezdí tramvaje jen každých 15 minut, se našlo místo i na cyklostezku.
Jihozápadní konec linky 2 do předměstí Saint-Jean-de-Védas je také veden zčásti po jednokolejné trati. Zde dokonce využívá již zrušené železniční trati do místních hor. I zde jezdí pouze každý druhý spoj.
Druhá tramvajová linka byla otevřena v roce 2006 a patří mezi nejdelší ve Francii. Spojuje centrum města se vzdálenými předměstími daleko za Montpellierem. Koncové mimoměstské úseky už jsou většinou jednokolejné, zvlášť malebný je severní pouštní úsek do konečné Jacou. Na opačném konci zas tramvaje částečně využívají bývalou železniční trať, kde ale stále najdete propojky mezi tramvajovou tratí a železnicí. V centrálním úseku jezdí linka 2 každých 7,5 minuty, do konců už jezdí pouze každý druhý spoj. Na linku bylo původně vyčleněno 15 kratších tramvají Citadis 302, později je posílilo 5...
Jedna z pěti delších tramvají Citadis 402, které posílily provoz linky 2. Ta jezdí v centrálním úseku v intervalu 7,5 minuty a jednou z úsekových konečných je právě tato zastávka Sabines na jihozápadním okraji města s velkým záchytným parkovištěm a autobusovým nádražím.
Sedmičlánkový květovaný Citadis 402 byl zachycen ještě jednou před západem slunce na zatím pouštní trati do městečka Jacou severně od Montpellieru. Zajímavostí místní tramvajové dopravy je, že všechny koncové úseky na linkách 2 a 3 již leží mimo katastr vlastního Montpellieru.
Pro dlouhou linku 3, která byla zprovozněna v celé délce v roce 2012, byly pořízeny tyto nejdelší tramvaje Alstom Citadis 402. Linka je oděna do mořských živočichů, zřejmě proto, že její jihovýchodní konec leží poblíž pláží Středozemního moře. Kvůli výlukám v centru jezdila linka 3 mimořádně po této nejnovější trati přímo na západním okraji historického centra, kudy od roku 2016 jezdí okružní linka 4.
Veselé barvy evokující podmořský život najdete také v interiéru nejnovějších tramvají pro linku 3. Ta se na jihovýchodním konci větví do dvou samostatných úseků a její souhrnný interval v centru je 6-7 minut.
Jedna z konečných linky 3 na jihovýchodě je L´Etang d´Or ve městečku Pérols poblíž velkých slaných jezer. S nedalekým přímořským letoviskem Carnon s dlouhými plážemi spojují tramvaj návazné příměstské autobusy. K moři lze ale odtud za pár minut dojít i pěšky.
Druhá větev linky 3 míří na jih do městečka Lattes. Tramvaje sem jezdí po jednokolejné trati v intervalu cca 13 minut. I na druhé větvi této linky směřující k moři jsou jednokolejné úseky, i když vedení trati uprostřed široké silnice dvojitou kolej umožňuje.
Tramvají Alstom Citadis 402 o délce 42 metrů bylo v letech 2011-4 pořízeno celkem 30. 17 z nich je určeno výhradně pro linku 3. Pouze dlouhé tramvaje jezdí na linkách 1 a 3, jen krátké na okružní čtyřce a smíšený provoz je na lince 2.
Třetí a čtvrtá linka vznikly současně v roce 2012. Trojka stejně jako dvojka zasahuje poměrně daleko za hranice vlastního Montpellieru jihovýchodně od něj, kde se větví do dvou tras. Ta kratší vede do předměstí Lattes, delší vede uprostřed výpadovky směrem k mořskému pobřeží do Pérols, kde je obklopena dvěma velkými slanými jezery. O kousek dál pak leží letovisko Carnon s dlouhými plážemi. Obě tyto větve používají jednokolejné úseky a linka 3 jezdí do každé větve zhruba každých 13 minut. Na druhé straně pak vede na západ, kde se potkává s linkou 1 na konečné Mosson a pak polovina spojů...
Nejnovější okružní linka 4 vznikla postupně v roce 2012, o čtyři roky později byl dokončen zbylý úsek kolem západního okraje historického centra. Na lince kroužící kolem centra oběma směry v intervalu 11 minut jezdí tyto zlaté tramvaje Citadis 302 s barokními polepy, vyjadřujícími duch celého města. Zde v důležitém přestupním uzlu Corum severně od historického centra, kde se za normálního stavu potkávají linky 1, 2 a 4.
A ještě jednou zlatá tramvaj na okružní lince 4 zachycená z budovy hlavního nádraží Sant-Roch. V této podobě jezdí na lince 4 deset Citadisů 302
Interiér nejstarších tramvají Alstom Citadis 401, které mají dlouhé krajní články a otočné krajní podvozky. Celkem jich tu na lince 1 jezdí 29 (původně 30).
Kromě tramvají určených pro konkrétní linky, které mají specifickou barvu, je tu ještě 7 dalších s černým nebo reklamním polepem, které jsou univerzální a mohou být nasazeny na jakoukoli linku. Příkladem je tento Citadis 302 na jihozápadní konečné linky 2 v městečku Saint-Jean-de-Védas.
Černý nebo reklamní polep má kromě dvou kratších Citadisů i pět delších. Ty jezdí třeba na lince 3 zde v koncovém západním úseku do předměstí Juvignac, kde novou trať obklopila i nová zástavba. Za hranice Montpellieru sem jezdí každá druhá tramvaj. Pod černým polepem zřejmě prosvítá původní modrý lak určený pro linku 1.
Zastávkové přístřešky jsou typické svou výzdobou a lavičkami v barokním stylu. Jinak ale nechybí soudobé on-line informační panely ani jízdenkové automaty. Nutno podotknout, že místní obyvatelé pod 18 a nad 65 let mají veřejnou dopravu zdarma, o víkendech dokonce i ti v produktivním věku.
Hlavní vlakové nádraží Saint-Roch leží na východním okraji historického centra a v roce 2014 dostalo moderní a vzdušné zastřešení. Po otevření „obchvatu“ města rychlotratí pro TGV vniklo v roce 2018 nádraží pro tyto vlaky na východním okraji města. Zatím tam jezdí kloubové autobusy od tramvaje č. 1, již zanedlouho by však měla být tramvaj prodloužena až k rychlovlakům.
Nová podoba hlavního vlakového nádraží Saint-Roch je čím dál víc obklopena i moderní městskou architekturou, která těsně sousedí s historickým centrem. To leží na vyvýšené plošině západně od nádraží. Těsně kolem nádraží pak projíždějí všechny tramvajové linky.
Čtvrtá linka tramvají je okružní – poslední úsek potřebný pro zokruhování byl otevřen v roce 2016 a obsahuje také průjezd okolo západního okraje historického centra včetně fotogenického podjezdu mostu i místního vítězného oblouku. Na čtvrté lince jezdí 10 kratších tramvají Citadis 302 ve zlatém nátěru s barokními motivy, který padne jak ulitý pro tento typ linky. Každý směr okružní tramvaje je odlišen písmeny A a B a v každému směru jezdí tramvaj každých 11 minut. Tramvají je pro 4 linky k dispozici celkem 86. 7 z nich má černý nebo reklamní nátěr. Tyto vozy mohou být používány na všech...
Městské autobusy dopravce TAM jsou modrostříbrné a zajišťují už jen doplňkové relace. Kromě jedné linky k novému nádraží TGV jsou všechny autobusy maximálně dvanáctimetrové. Zde zástupce nejnovějších plynových Urbanwayů, které tu jezdí v počtu 81 kusů, poblíž tramvajové zastávky Place de France.
Jeden z 19 městských Heuliezů navazuje na konečné zastávce linky 2 na předměstí Jacou severně od Montpellieru. Místní MHD čítá 42 linek, z toho 5 jezdí ve špičkách v intervalu 10 minut, ostatní méně často.
Prosklený a futuristicky prosvětlený interiér autobusu Heuliez na městské lince 22. V autobusech najdete širokoúhlé displeje, které umí zobrazovat i trasu linky na mapovém podkladu.
Starší Citelis, kterých tu jezdí ještě cca 50, na speciální okružní lince od tramvajové linky 1 do univerzitního kampusu na severu. V budoucnu by sem měla mířit i pátá tramvajová linka. Tato linka jezdí v obou směrech (A, B) a ve špičkách každých 10 minut.
K modrým autobusům patří i modré označníky. Zde poblíž hlavního nádraží odpočívá Scania s pohonem na ethanol, kterých tu jezdí 13
Zde městské Scanie navazují na tramvajovou linku 3 na předměstí Lattes. Kromě Scanií tu jezdí Iveca, Heuliezy, ale také několik Mercedesů i Solarisů.
Autobusová doprava hraje v montpellierském tramvajodromu druhé housle, přesto tu je pro 42 linek asi 200 autobusů. Místo původně plánovaných dalších linek tramvaje se tu hovoří o speciální autobusové lince vyšší kvality (BHNS). Jinak tu až na krátkou linku k novému nádraží TGV jezdí jen autobusy standardní délky nebo kratší. MHD provozuje místní dopravce TAM s modrostříbrnými autobusy nejčastěji od Iveca a Heuliezu, najdete tu ale také několik Mercedesů nebo Scanií. Nejčastějšími linkami jsou čísla 6, 7, 11, 16, 17 a 19, které jezdí ve špičkách každých 10 minut. Mezi ně patří i speciální...
I v okolí Montpellieru je veřejná doprava sdružena pod značkou LiO a s ní tu jsou k vidění i červené autobusy místního regionu. Nejčastěji tu jezdí české Crosswaye od Iveca.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM