Malebné historické město ležící na řece Loiře cca 110 km jihozápadně od Paříže se již od roku 2000 chlubí znovuvzkříšeným tramvajovým provozem. V roce 2012 přibyla k první lince A druhá linka B. Také Orléans využívá u části tratí v centru spodní odběr proudu, troleje tedy nebyly překážkou vedení tramvaje úzkými historickými uličkami města. Celá aglomerace čítá asi 450 000 obyvatel a zdejší dopravní systém sdružující i okolní městečka a obce má zkratku TAO.

Druhý život tramvajím v historickém Orléansu vdechli v roce 2000. Na severojižní linku A vyjelo 22 částečně nízkopodlažních tramvají Alstom Citadis 301, které byly dalším z řady průkopníků tramvají v novodobé historii Francie, nicméně tohoto typu se příliš nevyrobilo, neboť požadavky francouzských měst na plně nízkopodlažní vozidlo se neslučovaly s touto koncepcí, u níž jsou oba krajní podvozky otočné. Další vývojový typ Citadis 302 už měl všechny podvozky pevné a podlahu nízkou i na krajích tramvaje. Obě vývojové řady můžeme vidět pohromadě zde v Orléansu, neboť pro druhou linku B zrozenou v...
Setkání obou generací tramvají od Alstomu na jediné křižovatce v Orléansu, na náměstí Charlese de Gaulla. Zatímco na starší lince A jezdí typ Citadis 301 s otočnými podvozky, na lince B jezdí novější typ Citadis 302 s možností spodního odběru proudu.
Tříčlánkový Citadis 301 s otočnými podvozky projíždí na lince A historickým centrem přes náměstí se sochou Johanky z Arku. Pro první linku A jich bylo pořízeno v roce 2000 celkem 22 kusů. Tramvaj tu projíždí rozlehlou pěší zónou.
Před vlakovým nádražím se linka A velmi kroutí, aby jednak překonala silniční magistrálu a jednak mohla zastavit přímo v útrobách vlakového nádraží. Toto hlavové nádraží není jediné, většina dálkových vlaků zastavuje na jiném nádraží na severu města, kudy tramvajová linka A také projíždí.
Hned za vlakovým nádražím začíná pro tramvajovou linku A zatravněný úsek pokračující dál na sever. Tramvaj tu také projíždí kolem „tramvajové“ kavárny. U hlavního nádraží se dá přestoupit také na mnoho autobusových linek.
Přehledné schéma dopravy u hlavního vlakového nádraží naznačuje klikatost vedení tramvajové linky, která se tímto manévrem co nejvíce přibližuje vlakovým nástupištím. Celý dopravní terminál včetně autobusových zastávek zastřešuje obchodní centrum.
Hlavní vlakové nádraží je od roku 2008 zakryto touto novou prosklenou halou. Nevýhodou tohoto nádraží je, že kvůli jeho hlavovému uspořádání sem zajíždí pouze část vlaků.
Interiér nové prostorné nádražní haly hlavního vlakového nádraží. Přímo odtud se dostanete k zastávkám tramvají a autobusů i do obchodního centra, které je součástí tohoto centrálního přestupního uzlu.
Na hlavní nádraží v Orléansu míří i tyto již obstarožní elektrické jednotky francouzských státních drah. Velká část dálkových vlaků však zastavuje na nádraží Fleury-les-Abrais umístěném severně od centra města.
V interiéru vzdušné nádražní haly si také můžete dobít mobilní telefon, například i za pomocí vlastní síly.
Většina úseků tramvajových tratí je kromě historického centra zatravněná. Rychlostní omezení se netýkají jen oblouků, ale kvůli hluku ve večerních hodinách i některých rovných úseků v centru města.
Zatímco první linka A z roku 2000 vede severojižním směrem, překonává řeku Loiru po historickém mostě a spojuje jižní předměstí včetně tamních nemocničních areálů s centrem a dál vede kolem obou zdejších vlakových nádraží na sever, druhá linka B je východozápadní, otevřena byla v roce 2012 a protíná linku A na náměstí Charlese de Gaulla. Na rozdíl od první linky se tramvaje na lince B obejdou v centrální části linky bez trolejí díky systému spodního odběru proudu APS. Tramvaje tu projíždějí také kolem historické katedrály a možnost provozu bez trolejí určitě velmi usnadnila jejich zavedení do...
Jediná tramvajová křižovatka na zastávce De Gaulle v centru. Zatímco starší linka A potřebuje i při průjezdu centrem troleje, novější linka B z roku 2012 se tu bez nich obejde – energii sbírá totiž systémem APS z pásů mezi kolejnicemi. Obě linky jsou tu spojeny jedním manipulačním obloukem, normálně ale mezi sebou vozy nepřejíždějí, starší tramvaje ani na linku B kvůli chybějícím trolejím nemohou.
Od roku 2012 projíždí tramvajová linka B bez trolejí i okolo zdejší velkolepé katedrály. Auta mohou touto ulicí projíždět pouze jednosměrně. Zbytek prostoru patří chodcům a cyklistům.
Nejnovější tramvaje na východozápadní lince B v centru odebírají proud z pásů mezi kolejnicemi, které jsou vodivé jen při průjezdu tramvaje. Dalším uživatelům veřejného prostoru tak nic nehrozí.
Zastávka Jeanne d´Arc poblíž katedrály na lince B není zřejmě kvůli památkářům nijak označena, potřebné prodejní a informační prvky se nacházejí schované na zastávce v opačném směru.
Informační panel i jízdenkový automat se na zastávce Jeanne d´Arc schovávají v tomto výklenku. Nic jiného zde kromě vyvýšených nástupišť nenajdete. Důvodem byl zřejmě požadavek na co nejmenší rušení původního vzhledu uličního prostoru na dohled od známé katedrály.
I tady v zastávce přímo u katedrály se tramvaje na lince B obejdou bez trolejí.
Východní konečná zastávka novější linky B „Léon Blum“. Tramvaj zde vede podél nepoužívané železniční trati. Na konečné stejně jako na několika dalších zastávkách najdete také záchytné parkoviště P+R.
Na trase linky B u zastávky Gaudier-Brzeska se nachází tato neotřelá tramvajová vozovna pro linku B. Uskladněny jsou zde všechny tramvaje Citadis 302. Poblíž najdete také jedny z autobusových garáží místního dopravce.
I touto zelenou oázou projíždí nejnovější tramvajová linka B směrem na východ. O zeleň se tu ostatně jako v jiných francouzských městech vzorně starají.
Průjezd tramvaje kruhovou křižovatkou u zastávky Gaudier-Brzeska s patřičnou dávkou zeleně, rychlostního omezení a za pomoci světelné signalizace. Tramvají Citadis 302 bylo v roce 2012 pro linku B pořízeno 21 kusů.
Zatravněná trať vede na lince B až na konec. V dálce je vidět kolejový přejezd před konečnou zastávkou Léon Blum. Všechny tramvaje v Orléansu jsou obousměrné. Základní interval linky B je 7-8 minut.
Linka A přijíždí od jihu po mostě přes Loiru do historického centra. Hned první zastávka na pravém břehu Loiry (Royale-Chatelet) je chráněna před auty závorou.
Po tomto mostě přes široké koryto Loiry vyjíždí tramvaj A z centra na jih. Linka A má přes všední den interval mezi 5 a 8 minutami. Na levém břehu řeky má 14 zastávek.
Obě tramvajové linky mají konečné ve formě kolejových přejezdů, vozidla jsou tedy obousměrná. Zajímavé je vedení linky A kolem hlavního (a zároveň hlavového) vlakového nádraží, které má už od roku 2008 novou velkorysou prosklenou halu. Tramvajová trať se tu v přednádražím prostoru hodně kroutí, aby překonala rušnou silniční tepnu a zároveň mohla být tramvajová nástupiště umístěna přímo v přistavěné nádraží budově. Uvnitř najdete také odjezdová stání městských i příměstských autobusů. To vše je obklopeno obchodním centrem. Zajímavý je ale průjezd tramvají celým centrem, kde se tramvaje s...
Kvůli údržbě trati a výměně kolejnic v některých již opotřebovaných obloucích se v obdobích slabšího provozu konají výluky, kdy je tramvaj nahrazena autobusem. Informovanosti tu věnují příkladnou péči.
Tříčlánkový Citadis míří do jižních předměstí Orléansu s nižší zástavbou. Linka je zakončena ve čtvrti La Source u zdejšího nemocničního areálu.
Jižní konečná linky A Hopital de La Source. Linka se zde poměrně hodně klikatí, aby dojela kolem tramvajové vozovny až do rozlehlého nemocničního areálu.
Pohled do útrob tramvajové vozovny pro linku A na jejím jižním konci v předměstí La Source.
A ještě jeden pohled na zlaté tramvaje na jižní konečné linky A Hopital de La Source. Tento typ Citadisu s otočnými podvozky se kvůli požadavkům francouzských měst na plně nízkopodlažní tramvaj příliš neujal a uchytil se pouze v několika málo městech.
Klasický interiér tramvaje Citadis 302 na lince B. Při každém nástupu je nutné jízdenku validovat v některém z označovačů.
A zde severní konečná linky A ve čtvrti Fleury-les-Abrais, tři zastávky od stejnojmenného vlakového nádraží, kde staví většina dálkových vlaků. Tramvajová linka A je tak důležitým přibližovadlem z celého města na dálkové spoje. Již od roku 2000.
Další tramvajová konečná – Georges Pompidou – tentokrát ta západní na novější lince B. Přestoupit zde můžete hned na dvě páteřní autobusové linky – 2 a 4. Jelikož mají páteřní linky (1 až 9) krátké intervaly, jsou v dopravních mapách vyznačeny silnou čarou. První tři z nich ještě silnější čarou.
Standardní vybavení každé zastávky s přístřeškem – dopravní mapa města se zabudovanými jízdními řády. Z páteřních autobusových linek 1 až 9 jsou první tři superpáteřní s intervaly kolem 10 minut a provozem kloubových autobusů.
Na tomto kloubovém Heuliezu najdete reklamu na nejpáteřnější autobusové linky 1, 2 a 3 s denním intervalem kolem 10 minut. Všechny tři linky projíždějí také kolem orléanského hlavního nádraží.
V systému TAO nejsou jen tramvaje, ale také autobusy. Na 38 linkách, z nichž prvních 9 je páteřních s krátkými intervaly, jezdí necelých 200 autobusů, z toho cca 55 kloubových, 95 standardních a také několik minibusů a midibusů. Jako i v jiných francouzských městech převažují autobusy Heuliez a Iveco (dříve Irisbus), nejnovější dodávka cca 20 vozidel byla od Mercedesu (Citaro standardní i kloubové). V Orléansu testují i elektrobusy, k 8 minibusům Gépébus z let 2012-3 přibyly v roce 2017 po jednom elektrobusu od čínských výrobců BYD a Yutong. Nejnovějším přírůstkem do elektrické rodiny je...
Starší kloubový Citybus na superpáteřní lince 1 se otáčí u hlavního nádraží. Tato linka je sem ze své severojižní trasy zavlečena a vrací se zpět, ostatní dvě hlavní linky tudy projíždějí od východu na západ.
Velkou část autobusů v Orléansu tvoří francouzské Heuliezy, kloubové autobusy potkáte hlavně na superpáteřních linkách 1 až 3. Autobusy stejně jako tramvaje tu pod hlavičkou systému TAO provozuje Keolis.
Nejnovějšími autobusy v Orléansu jsou Citara od Mercedesu ve standardní i kloubové verzi. Celkem jich bylo v poslední době pořízeno cca 20. Plnobarevné displeje umožňují zobrazit i skutečnou barvu každé linky.
Standardní Heuliez na páteřní lince 4 potkává dálkový autobus Ouigo francouzských státních drah, který má konkurovat nízkonákladovému Flixbusu, který je i ve Francii vidět čím dál častěji.
Na zastávce De Gaulle v centru se potkává tramvaj s minielektrobusem Gépébus na místní speciální lince O, která krouží uličkami historického centra. Těchto malých elektrobusů má zdejší dopravce 8, k tomu testuje i tři velké elektrobusy různých značek.
Autobusové garáže ukazují složení vozového parku zdejšího městského dopravce – z celkem 200 autobusů jich je cca 55 kloubových, nejnovější dodávka byla od Mercedesu.
Mezi provozními autobusy lze najít v autobusových garážích poblíž zastávky Gaudier-Brzeska i tento již skoro muzejní Renault. Nejstarší běžně provozované autobusy jsou z roku 1998.
Nové autobusy Heuliez mají nejen více prosklené bočnice, ale i stropy včetně netradičního osvětlení.
A takto vypadají čistě regionální autobusy používané i na školních linkách. Sem k hlavnímu vlakovému nádraží zajíždějí právě také některé regionální spoje.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM