Poznaň - tramvaje (červenec 2005)

Tramvajová síť je v Poznani poměrně rozsáhlá a potkáte na ní rekordní množství typů vozidel. Jezdí se na normálním rozchodu a stav tratí je třeba oproti Lodži více než slušný. Většina tratí je po rekonstrukci a právě probíhá celková oprava významné křižovatky Rondo Środka, která je i důležitou silniční kruhovou křižovatkou.

Tramvaje obsluhují prakticky všechny významná sídliště v Poznani a nejzajímavější je asi rychlodrážní tramvajová trať do sídlišť na severu. Trať svým zcela odděleným provozem od ostatní dopravy a dovolenou rychlostí cca 70 km/h připomíná spíše povrchové metro. Stejně tak i vzájemná vzdálenost zastávek. Každá zastávka na rychlodrážním úseku má svoji barvu, je umístěna pod silničním nadjezdem, odkud se dá mimoúrovňově pěšky či autobusem pokračovat dál.

Na každé ze stanic jsou velké digitální hodiny a nevyužité reproduktory. Tuto trať sice bezprostředně obklopuje pár sídlišť, k těm ostatním je to ale daleko, takže je nutné ještě přestoupit na autobus, tedy něco jako pražské metro na Jižním Městě.

Prázdninový souhrnný interval tří linek je 4 minuty a tramvaje jezdí solidně zaplněné. Na této trati se prohánějí české nízkopodlažní tramvaje RT6 N1 pochybné pověsti na lince 12, dále nová stoprocentně nízkopodlažní Combina od Siemensu na lince 14. Zbytek (linka 15 a některá pořadí linek 12 a 14) doplňují klasické polské hranaté Konstaly 105N.

Centrum města je pěkně opravené včetně zastávek, které mají mírně zvýšené nástupní hrany. Nové a rychlé tratě najdete také na východních sídlištích (Nové Město), která se svými monstrózními soubory paneláků podobají pražskému Jihozápadnímu Městu. Tramvaj zde sviští po samostatném tělese a nad každou zastávkou je pěší lávka, spojující trať se soubory okolních domů.

K provozu českých tramvají RT6 N1. Poznaň je jediné město na světě, kde jich jezdí tolik a funkčních. Vypadá to, že z deseti tramvají (číslo 401 až 410) jich byla v provozu většina. Tramvaje již mají pár let za sebou, a tak vypadají trochu omšele. Střední článek bývá často využit pro reklamní nátěr. Svezení je pohodlné a rychlé až na chrastící podvozky.

Dalšími nízkopodlažními tramvajemi, které si rovněž v začátcích provozu prošly řadou problémů, jsou pětičlánková Combina od Siemensu. Je jim vyhrazena číselná řada 500 a počet se pohybuje kolem deseti. Celkem by jich do Poznaně mělo přijít 15. Stoprocentně nízkopodlažní tramvaje se skládají z pěti článků na třech neotočných podvozcích, takže jízdní vlastnosti se dají srovnávat s českými tramvajemi za Škodovky. Hnané jsou pouze dva krajní podvozky.

Nejzastoupenějším typem tramvaje v Poznani je polský Konstal 105N, čili obdoba české T6. Jenže v naprosto odlišné kvalitě na rozdíl od polské Lodži. Většina Konstalů v Poznani je rekonstruovaných. Rekonstrukcí bylo odstraněno zbytečné řidičské stanoviště v druhém voze. Ve střeše již nejsou obrovské střešní poklopy, ve stropě jsou vkusně zapuštěny zářivky, dveře nebouchají a na sedačkách se dá sedět bez obav. Posprejovanou nebo poškrábanou tramvaj zde prakticky nenajdete.

Všechny Konstaly nemají zasklené spodní části dveří (kromě předních) a nejnovější modernizace již disponují digitálním informačním systémem. Ty nejstarší vozy ještě řidičské stanoviště ve druhém voze mají, ale zaplombované a od cestujících je odděleno pouze několika tyčemi, takže se cestujícím zpřístupnily obě poloviny předních dveří, což je v prvním voze nemožné.

V Poznani jezdí také prototyp tříčlánkové tramvaje Konstal s nízkopodlažním článkem. Vzhledově je shodná s typem 105N. Prostřední článek s nízkou podlahou má dvoje dveře a skoro žádné sedačky. Také okna zůstala v původní úrovni, takže i když stojíte, téměř nevidíte ven. Tento ojedinělý vůz jezdil na lince 6 pod číslem 400.

Ostatní tramvaje již byly nakoupeny ojeté, a to většinou z Německa. Jedná se o dvou nebo tříčlánkové jednosměrné vozy Düwag s kontrolérovým řízením. Ty tříčlánkové se dělí na dva typy. Jeden s dveřmi v prostředním článku, druhý bez nich. Část těchto ojetých tramvají je již v poznaňských barvách. Sedačky jsou buď tvrdé plastové nebo polstrované koženkové. Všechny dveře jsou na tlačítka a zavírají se samy díky fotobuňce.

V Poznani jezdí ještě jeden typ ojeté tramvaje. Tříčlánková tramvaj s prapodivným vzhledem a velmi úzkými dveřmi, které se otvírají na tlačítko a zavírají pomocí fotobuňky někdy tak brzo, že lidé musí vystupovat velmi rychle. Interiér tramvaje, jejíž původ se mi zjistit nepodařilo, ale z Německa ani Francie nepochází, je řešen velmi precizně se snahou uspořit a využít každý centimetr podlahové plochy. Důkazem je i několik sedaček přímo v kloubu. Tramvaj je také řízena "volantem", neboli kontrolérem a číselná řada 800 obsahuje asi 10 těchto vozidel, která jezdí zejména na linkách 9 a 11.

K výluce výše zmíněné křižovatky. Protože je vyloučen provoz na všech ramenech křižovatky, na třech z nich byla zavedena náhradní tramvajová doprava pomocí tzv. kyvadel (polsky Wahadlo), neboli obousměrných tramvají (linky W1, W2, W3), pendlujících po zbylých úsecích s ukončením těsně před uzavřenou křižovatkou. Jelikož jsou konečné zastávky na jednotlivých ramenech od sebe poměrně vzdáleny, spojuje je navíc autobusová linka "Za tramvaj", označená T2. Kloubové Ikarusy na této lince, pokud se zrovna neutápí v zácpě, vás odvezou ještě paralelně s linkou W2 na jih k další významné křižovatce Rondo Rataje.

Na lince W1 jezdí speciální soupravy vozů Konstal 105N, z nichž zadní vůz má řidičské stanoviště na opačné straně vozu, ale dveře na stejné straně, jako první vůz. Proto jezdí vždy jedna souprava kyvadlově po každé koleji, tedy bez nutnosti kolejového přejezdu.

Podobná organizace provozu je i na lince W2, kde ale jezdí obousměrné tříčlánkové německé tramvaje Düwag. Tyto tramvaje, ještě v původním oranžovošedivém nátěru podle některého z německých měst, odkud pocházejí, jezdí také na lince W3, kde ovšem jezdí vždy po správné koleji díky kolejovému přejezdu u křižovatky. Tyto obousměrné tramvaje se vyskytují pouze na výlukových linkách a je jim vyhrazena číselná řada 900. Na nové křižovatce budou kolejnice uloženy na celistvé betonové desce.

Kvůli neexistující preferenci tramvají a komplikovaným křižovatkám se stala i tato situace: Opožděná tramvaj W3, čeká v nástupní zastávce na zelenou, která zde ovšem padne jednou za 2-3 minuty. Přijíždí Ikarus na lince T2, z něhož ze vyhrne houf lidí, chtivých přestupu do čekající tramvaje. Jenže tramvaj dostává dlouho očekávanou zelenou a řidič si další čekání již prostě nemůže dovolit, takže lidé po doběhnutí k odjíždějící tramvaji zůstávají jak opaření.

Světelná signalizace pro tramvaje se podobá českým "čočkám", akorát jsou asi tak dvakrát větší. Tramvaj si přehazuje výhybky pomocí kontaktů v kolejích. Koleje jsou žlábkové i klasické železniční. Na samostatných tělesech je používáno nezakryté uložení na betonových pražcích, v úsecích, pojížděných i jinou dopravou jsou koleje zaasfaltované, zadlážděné nebo na panelech BKV. Zastávky jsou u křižovatek vzorně umístěny vždy za křižovatkou, takže při čekání na tramvaj ve svém směru nemusíte přebíhat mezi více místy. Většinou jsou ale zastávky pouze pro jednu soupravu, takže v centru dochází k menším zdržením.

V Poznani se o prázdninách jezdí jednotně po celý den v intervalu 12 minut, některé linky v intervalu dvojnásobném. Denní provoz funguje do půl jedenácté. Polské Konstaly jezdí vždy ve dvojicích, článkové tramvaje samostatně. Poznaň již neprovozuje kulaté Konstaly 102N z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, vlastní pouze jedno vozidlo jako muzejní.