Bulharská metropole za 5 let od poslední návštěvy rozkvetla do krásy a členství v Evropské unii je tu znát na každém rohu. Za mohutný příliv investic jsou tu Bulhaři zdá se vděční. V roce 2015 bylo významně prodlouženo metro včetně napojení na letiště a pro rok 2019 se chystá otevření zcela nové třetí linky. Ostatní kolejová doprava stagnuje, dokonce došlo ke zrušení jedné trati. Vozový park se obnovil ojetými tramvajemi z Basileje a z Prahy. Trolejbusová doprava už byla výrazněji obnovena dříve, autobusy jsou nakupovány ve velkém z Turecka a Číny. V Sofii už také mají prvních 20 elektrobusů. A v rychlém výčtu nelze zapomenout na modernizaci sofijského hlavního nádraží.

Na první pohled nejvýznamnějším pokrokem je rozšíření sítě metra. V roce 2015 byla prodloužena stávající linka M2 o 4 stanice východním směrem a mezinárodní letiště. Zároveň se rozrostla linka M1 o 3 stanice jižním směrem do obřího sídliště Mladost. O rok později přibyla k jižní části linky M2 ještě stanice Vitoša. Zvýšenou potřebu souprav pokryly zásoby původních i nově dodaných ruských vozů z Mytišči. Další výrazný pokrok nastane v roce 2019, kdy bude otevřena zcela nová třetí linka M3 protínající centrum od jihozápadu na severovýchod. Celkem má mít linka M3 dvanáct stanic a jezdit na ní...
V roce 2015 dosáhlo sofijské metro také zdejšího mezinárodního letiště. Takto jsou ukončeny vlaky na nadzemní stanici hned vedle letištního terminálu. Stará ruská souprava vpravo je tu jako záložní.
Vstup do nové konečné stanice metra na letišti východně od Sofie.
Souprava novějších ruských vozů „Rusič“ přijíždí po nadzemní estakádě do nové konečné stanice linky M2.
V odbavovací hale sofijského letiště najdete tyto barevné vodicí linie, které vás dovedou jak ke stanici metra, tak městských autobusů. Oproti minulé návštěvě je to výrazný informační pokrok.
Na ulici jsou vstupy do stanic metra označeny výraznými prosvětlenými totemy s logem metra a mapou sítě.
Jedna z povrchových stanic jihovýchodního společného úseku pro linky M1 a M2. O stanici dál se větví na jih do obřího sídliště Mladost a na sever na letiště.
Jedna z 12 stále provozních ruských souprav 81-71 z roku 1990. Tyto tradiční vozy vypomáhají zejména ve špičkách a jezdí ve čtyřvozových vlacích.
Setkání dvou různobarevných verzí novějších souprav typu Rusič, které byly dodávány v letech 2005-2013. Nejstarší z nich mají v každém voze pouze dvoje dveře, novější série už má v nekrajních vozech troje dveře.
Stanice NDK pod stejnojmenným obřím palácem kultury jižně od historického centra. Tady byl v 80. letech postaven první úsek sofijského metra, otevření se však dočkal až v roce 1998.
Nejnovější stanice Vitoša, o kterou byla prodloužena linka M2 v roce 2016. Nad ní najdete stejnojmenné obchodní centrum a na dohled je také stejnojmenná hora, která je dominantou Sofie.
Typický vstup do stanice metra, zde nejnovější konečná stanice Vitoša z roku 2016 na lince M2, v pozadí i se stejnojmennou horou.
V roce 2019 se má sofijské metro rozrůst o třetí linku, která povede také pod centrem města, a to od jihozápadu na severovýchod. Na nové lince bude jezdit 20 třívozových souprav Siemens Inspiro, podobných těm ve Varšavě.
Centrální stanice Serdika, kde se ve dvou výškových úrovních kříží linky metra, které pak opisují smyčku na západě města. Je to jedna z mála stanic s historizujícím vzhledem.
Interiér novějších ruských souprav Rusič. Stejně jako jsou různobarevné zvenku, tak i barva některých prvků uvnitř je různá. Těchto šestivozových vlaků tu jezdí 40.
Jižní konečná linky M1 „Biznes Park“ v rozvojové lokalitě poblíž jižního dálničního okruhu kolem města na okraji sídlištního komplexu Mladost. Sem bylo metro prodlouženo také v roce 2015, tedy stejně jako na letiště.
Sofie se hodně pozvedla v informačním systému pro cestující. Na každé stanici najdete mapu celého města, mapu okolí stanice i prostorové schéma stanice. Nechybí ani informace o intervalech a další.
Setkání dvou „Rusičů“ v obloukovité stanici Obelya na západním okraji velké smyčky pod sídlišti na západě města, kudy projíždí linka M2. Ta cestou z letiště do jižní konečné Vitoša dvakrát projede centrální stanici Serdika a překříží sama sebe.
“Rusič“ přijíždí po zakrytém nadzemním úseku do stanice Obelya, kde se nachází také místní depo. I když je v Sofii poměrně velký podíl nadzemních úseků, až na výjimky stejně nic nevidíte, protože jsou tratě zakryté, v lepším případě světlopropustnými materiály.
Tradiční ruské metro 81-71 v barvách bulharské metropole je v provozu už 21 let, do Sofie bylo ale dodáno už v roce 1990 a 8 let čekalo na zprovoznění.
Zatímco metro v Sofii zažívá neobvyklý rozkvět, rozsáhlá tramvajová síť je na tom hůře. Rozsah tramvajové dopravy stagnuje a i když se zlepšil stav jednotlivých tratí, jedna trať vedená jižně od centra krátkým tunelem pod palácem kultury NDK byla dokonce zrušena. Slavná není ani obnova vozového parku. Po nákupu 25 nových nízkopodlažních tramvají Pesa (5 z nich přišlo dodatečně v roce 2016) byl vozový park obnovován pouze ojetými tramvajemi. Úzkorozchodná síť se obohatila o 28 tříčlánkových částečně nízkopodlažních zelených tramvají ze švýcarské Basileje, širokorozchodná síť, konkrétně linka...
Sofie odkoupila od Prahy v letech 2016-7 celkem 30 tramvají T6A5. Všechny jezdí na normálněrozchodné lince 22 vedoucí od západu na východ. Zde na své východní konečné Avtostancja Iztok, kde se obratiště nachází v podzemí nikdy nedokončeného obchodního centra. Dalších 10 strojů míří z Prahy do Sofie v roce 2019.
Výjezd ze strašidelného polopodzemního obratiště Avtostancja Iztok na východní konečné linky 22. Tramvaje se tam jezdí jen otáčet, přestávku vykonávají raději venku. Obratiště mělo být původně součástí nově budovaného obchodního komplexu, který se však nepodařilo dostavět.
Řidičské stanoviště původně pražského vozu T6A5 již s bulharskými popisky. Mnoho památek na Prahu, například v podobě pozůstatků evidenčních čísel či různých samolepek a informačních materiálů však v tramvajích zůstalo dodnes.
Západní konečná linky 22 u vozovny Krasna Poljana, kde však původně pražské tramvaje nebydlí. Všechny jsou uskladněny ve vozovně Iskar na východě města. Jelikož jezdí pražské tramvaje pouze na jedné lince, k funkčním elektronickým displejům jsou raději doplněny i papírové cedulky s číslem linky.
Interiér původního pražského vozu č. 8651 je pro provoz v Sofii vybaven automatem na jízdenky, validátory i mechanickými znehodnocovači jízdenek. Jinak si vozy zachovávají svůj původní vzhled. Po dokončení dodávky posledních vozů v roce 2019 bude mít Sofie už 40 těchto tramvají z Prahy.
Setkání dvou tramvají vyrobených v Česku – žlutá užší sem byla dodána jako nová v roce 2000 a červená širší z roku 1995 před dodáním do Sofie jezdila 21 let v Praze. Jak už to tak bývá, v lepším stavu je ta starší, která původně jezdila mimo Sofii.
Všechny původně pražské tramvaje jsou deponovány pod širým nebem ve vozovně Iskar, odkud jsou vypravovány všechny normálněrozchodné tramvajové linky 20, 22 a 23.
Další výraznou pomocí Sofii v její nelehké situaci bylo v roce 2017 dodání 28 ojetých tramvají původem ze švýcarské Basileje. Tyto zelené částečně nízkopodlažní tramvaje určené pro úzkorozchodnou síť jezdí zejména na linkách 6, 8 a 12. Zde uprostřed jedné z nejhezčích kruhových křižovatek v centru města – Lavov most.
Jihozápadní konečná linky 8 na sídlišti Ljulin. Původně basilejské tramvaje z let 1990-1 rozšířily zde ještě hodně vzácnou bezbariérovost i na další tramvajové linky.
Interiér prostředního nízkopodlažního článku původně basilejské tramvaje, který byl do těchto tramvají z počátku 90. let vložen v letech 1998-9. Jediné dosavadní nízkopodlažní tramvaje v Sofii byly polské Pesy a přestavěné bulharské tramvaje Sofia.
Typické skládací vně otvírané dveře švýcarské tramvaje z Basileje. Funkční je také tlačítkové otvírání dveří i zavírání na fotobuňku. Všechny švýcarské tramvaje si ponechaly svůj tmavě-zelený basilejský nátěr.
Domovem úzkorozchodných linek jsou české tramvaje T6A2, které byly do Sofie dodány ve dvou vlnách – 40 kusů v roce 1990 a 17 kusů v roce 1999. Dnes jezdí převážně sólo, provoz ve dvojicích je velmi výjimečný.
Jedna ze 40 tramvají T6A2 první série z roku 1990 na konečné linky 3 u nádraží u bývalého cukrovaru. Dosud funkční by měl být systém poštovních schránek, které starší sofijské tramvaje vozí.
Na normálněrozchodnou linku 20 jsou vypravovány pouze tyto široké tramvaje T6B5, kterých tu jezdí 37. Potkáte je většinou spřažené ve dvojicích, někdy sólo. Zde má řidič přestávku na konečné přímo u brány vozovny Iskar.
Popelkou mezi sofijskými tramvajovými linkami zůstává číslo 23 vedoucí kvůli nedostavění trati navazující na metro v podstatě odnikud nikam. Na linku jsou ve všední dny vypravovány dvě tramvaje, o víkendech jedna. Tomu odpovídá také interval a téměř nulová obsazenost.
Pro bezvýznamnou linku 23 je k dispozici ještě 5 obousměrných tramvají z počátku 60. let původem z německého Bonnu. Linka 23 vede do sídliště Družba 2 na jihovýchodě města, bohužel kvůli nedostavění trati k nejbližší stanici metra se odtud mnohem rychleji dostanete trolejbusem nebo autobusem.
Na konečné linky 5 ve čtvrti Knjaževo na jihozápadním okraji Sofie odpočívá částečně nízkopodlažní tramvaj, která vznikla přestavbou z původních bulharských tramvají Sofia českým Inekonem v letech 2007-9. Celkem jich tu jezdí 18.
Kromě ojetých německých Düwagů má Sofie také cca 10 těchto obousměrných tramvají Sofia, které ale svou obousměrnost nevyužívají. Najdete je například na severojižní tangenciální lince 11.
Zhruba dvacítka tramvají T4D z Halle odpočívá ve vozovně Krasna Poljana. Tyto vozy jsou používány na lince 11, toho času však k vidění nebyla žádná.
Tyto tramvaje T4D spojené s vlečnými vozy B4D původem z německého Lipska jsou používány společně s ex-pražskými T6A5 na normálněrozchodné lince 22. Celkem je k dispozici 15 souprav.
Ač už nejsou tramvajové tratě ve zbědovaném stavu tak častým jevem, přeci jen se ještě pár úseků najde. A zde rovnou v centru. S terénem se musí vyrovnat jedna z modernizovaných tramvají Sofia, které jsou ve dvou- a tříčlánkovém provedení stále základem zdejšího vozového parku.
Tramvaje byly v srdci Sofie kdysi nahrazeny metrem a pěšími. Podobně jako na pražských Příkopech i zde najdete jednu z nejnavštěvovanějších ulic Sofie. Přímo v její ose se pak na jihu tyčí mohutné pohoří Vitoša, stejně se jmenuje i tento známý bulvár.
Jedna z 25 plně nízkopodlažních tramvají Pesa dodávaných do Sofie v letech 2013-6 přijíždí od národního domu kultury (NDK) a napojuje se na již zrušenou trať vedenou podzemím pod tímto obřím palácem.
Tyto polské Pesy jsou v počtu 25 kusů zatím jediným zástupcem plně nízkopodlažních tramvají v Sofii. Potkáte je na severojižních linkách 1, 6 a 7.
Všechny dvoučlánkové tramvaje Sofia už jezdí modernizované. Nový modrožlutý nátěr překryl původní oranžový. Jinak se pro cestující mnoho nezměnilo. Celkem jich je k dispozici cca 40.
Zadní plošina poměrně nedávno modernizované dvoučlánkové tramvaje Sofia i s novým odbavovacím zařízením z České republiky.
Sólo tramvaj na krátké severojižní lince 18 zastavuje uprostřed dopravního ruchu na ulici směřující k bájnému pohoří Vitoša přes centrum Sofie kolem byzantských kostelů i islámských mešit.
Jedna ze 17 tramvají T6A2 z roku 1999 s novější výzbrojí na jižní konečné linky 10 u nejnovější stanice metra Vitoša. I když v určitém souběhu s metrem, byla linka 10 vedená malebnými lesními serpentinami jižně od centra zachována.
Na zastávkách tramvají s přístřeškem najdete tyto kvalitní dopravní mapy se zakreslením všech linek veřejné dopravy i všech zastávek.
Nevzhledný, ale informačně užitečný sloupek s informacemi o aktuálních odjezdech na ponuré zastávce u hlavního vlakového nádraží. Tyto panely v různých podobách najdete na velkém množství zastávek MHD. Některé zobrazují jen čísla linek a čas odjezdu, někam se vejde i cílová zastávka.
I přes nepříliš pozitivní vývoj v tramvajové dopravě se naštěstí daří zlepšovat infrastrukturu, od tratí až po zastávky. Výrazně se zvýšil počet zastávek vybavených elektronickými označníky, byť některé z nich jsou nevalného vzhledu. Výrazně se zlepšil také informační servis v podobě tištěných materiálů, zejména map a schémat MHD. Kompletně bylo rekonstruováno také sofijské hlavní nádraží, jehož předimenzovanou stavbu se podařilo trochu zlidštit, na obřím nádraží však stále chybí adekvátní počet vlaků a lidí.
Nově opravená obří budova centrálního vlakového nádraží. I přes značné investice do modernizace nádraží tu příliš mnoho vlaků nejezdí a ani v přepravní špičce není na tomto rozlehlém nádraží příliš živo.
Regionálním vlakům vyjíždějícím ze Sofie vévodí motorové nebo elektrické jednotky Siemens Desiro, bohužel i přes nevelké stáří ve značně zbědovaném stavu. Nově opravená jsou také široká nástupiště. Toto nádraží má ještě velkou kapacitní rezervu.
Interiér odbavovací haly centrálního vlakového nádraží, které prošlo celkovou rekonstrukcí v letech 2015-16. Byla také snaha udělat z tohoto místa rušné centrum po vzoru nádraží v západních zemích, chybějí tu však lidé.
Na linkách 6, 7 a 9 můžete stále potkat legendární trolejbusy Ikarus 280, například tento z roku 1987 je po částečné renovaci. Ještě jich tu i po velké obnově novými vozy jezdí necelá čtyřicítka.
Další původní trolejbus Ikarus vyjíždí z konečné Ljulin 3 na okraji stejnojmenného sídliště. Z různých směrů jsou tu ukončeny trolejbusové linky 6 a 7.
Také trolejbusová doprava stagnuje, byť po velké obnově nízkopodlažními trolejbusy Škoda s karoserií Solaris v počtu 30 standardních a 50 kloubových vozů v letech 2010-2014 je již velká část vozového parku moderní. Přesto tu ale ještě slouží cca 40 původních kloubových trolejbusů Ikarus 280 z druhé poloviny 80. let. Naštěstí je však trolejbusová síť i přes velký nákup plynových autobusů a také elektrobusů zachována v původním rozsahu jako při poslední návštěvě.
Cca u 15 trolejbusů Ikarus 280T byla provedena tato větší modernizace spočívající také ve výměně předního i zadního čela. Zde zachycen uprostřed sídliště Ljulin na západě Sofie.
V kloubových trolejbusech Ikarus najdete i tradiční skládací dveře. Všechny tyto vozy jsou z druhé poloviny 80. let.
Ukázkový přesup mezi polskou tramvají a česko-polským trolejbusem poblíž tunelu pod palácem kultury NDK. Po velké obnově trolejbusů jezdí v Sofii 30 standardních a 50 kloubových trolejbusů Škoda s karoserií Solaris. Standardní vozy jsou z roku 2010, kloubové z roku 2014.
Podzemní zastávka NDK pod palácem kultury. Dříve tímto silničním tunelem jižně od centra vedly také tramvaje.
Jeden z nejnovějších trolejbusů z 50kusové dodávky z roku 2014. Trolejbusová linka 1 začíná na východě města v sídlišti Levski. Tímto směrem se z centra staví také třetí linka metra.
Vozovna Iskar je domovem pro 8 kloubových trolejbusů původem z rakouského Innsbrucku. V době návštěvy už ale nebyly k vidění v provozu. Tyto vozy z konce 80. let jsou v Sofii od roku 2006.
Před letištní halou stojí aktuální novinky v autobusové dopravě – turecký plynový autobus BMC a čínský vůz Yutong. Sofie vsadila v poslední době právě na výrobky z Turecka a Číny. Nové kloubové autobusy jsou od MANu.
Jeden z testovacích velkorysých elektronických označníků již s novým logem sofijské MHD, který kombinuje papírové a elektronické informace.
Obnova autobusů probíhá pomocí vozidel na plynový pohon. Zde jeden ze 60 tureckých autobusů BMC z roku 2018 na expresní tangenciální lince 111 využívající jižní části silničního okruhu kolem Sofie. V posledních 5 letech koupila Sofie cca 400 nových autobusů, z toho cca polovinu kloubových.
Autobusová doprava prošla v posledních 5 letech zásadní proměnou. Zakoupeno bylo cca 400 nových vozidel, z toho polovina kloubových a druhá polovina standardních. Vše nízkopodlažní, převážně s pohonem na zemní plyn. Kloubové autobusy dodal MAN, o standardní vozy se podělil turecký MBC a čínský Yutong. Sofie začala pro nové autobusy používat bílý nátěr se zelenými listy, které vystřídaly původní oranžovou. Sofie už má také 20 elektrobusů, a to od čínského Yutongu. Nejstarší provozované městské autobusy jsou staré něco přes 20 let.
Jeden z cca 200 plynových MANů v novém bílém „eko“ nátěru, které byly do Sofie dodány v letech 2014-2019. Poslední letošní dodávka čítala 60 vozů.
V Sofii jezdí od roku 2018 také 20 elektrobusů Yutong z Číny. Normálních autobusů Yutong tu zatím jezdí cca 130.
Jeden ze 30 nejstarších autobusů MHD v Sofii – tyto kloubové vysokopodlažní Many byly dodány v letech 1998-9. Zde na lince náhradní autobusové dopravy za tramvaje.
Na přelomu nového tisíciletí byly do Sofie dodávány tyto turecké Mercedesy Conecto. Jeden z nich obsluhoval výletní linku 93 na konečnou i sedačkové lanovky Dragalevci na úpatí pohoří Vitoša.
Novější turecké Conecto z roku 2008 v malebné podhorské vesnici Dragalevci, která je ještě součástí Sofie. Odtud je výhled na celé město ležící pod pohořím Vitoša.
Při různých opravách tramvajových tratí nesmí chybět dílenské vozidlo přestavěné z bulharského legendárního autobusu Čavdar.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM