Největší novinkou ženevské veřejné dopravy jsou bezesporu nové futuristické trolejbusy Van Hool, které zaplavily ženevské ulice v počtu 33 kusů v roce 2014. Dvousettisícové francouzsky mluvící švýcarské město tak vyřešilo svůj palčivý problém – přestárlý vozový park trolejbusů ve druhém největším švýcarském trolejbusovém provozu. Zmodernizovány byly také dvě hlavní brány do města – příletová hala letiště, které spojuje s centrem vlak i trolejbus, a také odbavovací hala hlavního vlakového nádraží nesoucího název Cornavin. V ulicích lze potkat také nové autobusy ženevského dopravního podniku TPG.

Setkání nového trolejbusu Van Hool EquiCity a nejpočetnějšího typu tramvaje od Bombardieru na pěší zóně v centru Ženevy. Celkem bylo v roce 2014 dodáno do Ženevy 33 nových trolejbusů.
Nový Van Hool v přestupním uzlu Bel-Air. Pro odlišení bylo použito staronové oranžovobílé barevné schéma – Ženeva se tak vrací k původnímu nátěru, ve kterém ještě před pár lety jezdila nejstarší vozidla MHD.
Z téměř stokusového vozového parku trolejbusů, které jezdí na šesti linkách (2, 3, 6, 7, 10 a 19), byla v roce 2014 obnovena necelá třetina, a to futuristicky vyhlížejícími kloubovým trolejbusy Van Hool EquiCity. Oranžovobílé kulaté vozy jsou plně nízkopodlažní, mají čtvery široké dveře a 41 sedaček, klimatizace je samozřejmostí. Díky tomuto mohutnému kontraktu bylo možné vyřadit poslední staré vysokopodlažní trolejbusy z 80. let 20. století. Teď dělají novým Van Hoolům společnost už jen nízkopodlažní Hessy, a to v jedno- i dvoukloubové verzi (ta delší jezdí na lince 10 na letiště).
Zbytek vozového parku trolejbusů tvoří po vyřazení nejstarších vysokopodlažních vozů z 80. let tyto nízkopodlažní Hessy. Tento pochází z 38kusové dodávky z roku 2005. Zde u zastávky Bel-Air se proplétá velká část tramvajových a trolejbusových linek.
Další záběr z pěší zóny v centru, kudy jezdí každých pár minut tramvajová linka 12 a také další trolejbusové i autobusové linky. A samozřejmě nesmí chybět také cyklisté, pro které jsou tu, nebýt okolních kopců, ideální podmínky.
Nové trolejbusy EquiCity od Van Hoolu jsou futuristické nejen zepředu a umějí jezdit také bez trolejí, i když jen na naftový agregát. V době návštěvy probíhal v ulicích Ženevy maratón, a tak bylo této možnosti u nových vozidel bohatě využito.
Druhý nejpočetnější typ tramvaje v Ženevě – šestičlánkové Tango od Stadleru – bylo pořízeno v letech 2011 – 2014 v počtu 32 kusů. Na nových úsecích je využito také jejich obousměrnosti. Linka 12 míří až na hranice s Francií – aktuálně se plánuje zhruba tříkilometrové prodloužení na území sousední země – hotovo by mělo být v roce 2019.
Hlavní nádraží Cornavin prokouklo zvenku i zevnitř. Městské autobusové linky vyjíždějící za město mají historické písmenné označení. Na hlavním železničním koridoru ze Ženevy severovýchodním směrem je dost těsno - stačí malá mimořádnost a zdejší pověstná přesnost je ta tam.
Monstrózní zastřešení nástupiště tramvaje č. 15 před hlavním nádražím Cornavin je momentálně bez obsluhy – podobně jako v jiných městech je v době konání maratónu doprava poněkud paralyzována.
Výsledky modernizace hlavního nádraží Cornavin jsou vidět hlavně zevnitř – přibylo služeb, světla i informačních technologií.
Tramvajová doprava se od poslední návštěvy v roce 2012 příliš nezměnila, všechny velké projekty nových tratí byly dokončeny předtím. Zjednodušení sítě linkového vedení tramvají se zdálo být až příliš drastické, proto se do ženevských ulic vrátila linka 18. I přesto je zdejší síť úctyhodně jednoduchá co do linkového vedení, založená na páteřních linkách s velmi krátkým intervalem. Poslední velká obnova vozového parku probíhala v letech 2011 – 2014, kdy bylo dodáno celkem 32 šestičlánkových 44 metrů dlouhých plně nízkopodlažních obousměrných tramvají Stadler Tango. S podobným typem se lze svézt...
Další ze 33 nových kloubových trolejbusů na lince 6 směřující podél břehu Ženevského jezera do zdejší rekreační zóny. I tato linka byla v části trasy kvůli maratónu odkloněna a trolejbus tak musel být poháněn naftovým agregátem.
Dostatek světla v novém trolejbusu EquiCity zajišťuje jednak strop, podsvětlený i ve dne, a také poloprůhledný měch kolem kloubového spojení. Vozidlo má poháněné dvě nápravy ze tří, proto hravě zvládne i složitější sklonové a klimatické podmínky.
Nový trolejbus Van Hool na konečné Genéve Plage. Netradiční řešení prvních dveří až za první nápravou sice umožňuje velkoprostorovou plně nízkopodlažní plošinu uprostřed vozu, na druhou stranu poněkud ukrajuje z užitné délky vozidla.
Linka 2 jede od Ženevského jezera až do sídliště Onex poblíž nejnovější tramvajové tratě do Bernexu. Spolu s ní toto sídliště obsluhuje také linka 19, která původně jezdila právě do Bernexu, kam dnes vedou tramvajové koleje.
Úsporná konečná Vernier-Village, kde trolejbusy 6 a 19 končí na průběžné čtyřproudé komunikaci. V západní části Ženevy, kde se nacházejí její největší sídliště, najdete celkem 3 trolejbusové konečné.
Detaily zadního čela trolejbusu Van Hool EquiCity na konečné Vernier-Village. Trolejbusy jezdí v Ženevě od roku 1942.
I ve Švýcarsku se horlivě diskutuje o cenách jízdného ve veřejné dopravě – jeden tábor by si přál dostupnou dopravu pro všechny, ten druhý by ji chtěl mít raději kvalitnější.
Informační servis na zastávkách kombinuje tištěné a elektronické informace a nechybí zde ani plnohodnotné a výrazné jízdenkové automaty.
Výraznou proměnou si prošlo také hlavní vlakové nádraží Cornavin. Do historické budovy byla vtlačena nová skleněná, vzdušnější, s více službami i lepším informačním systémem. Přes toto nádraží pokračují vlaky na zdejší frekventované letiště a vede tudy také velmi vytížená trať severovýchodním směrem – jelikož pro stále kynoucí příměstskou dopravu už přestává tato hlavní trať stačit, začíná se rodit plán na přestavbu koridoru a výstavbu úplně nového nádraží v Lausanne, druhém největším francouzsky hovořícím městě ve Švýcarsku. Důstojnější podoby se dočkala také odbavovací hala zdejšího...
Jednokloubový trolejbus Hess z roku 2005 netradičně na letištní lince 10, kam jsou běžně nasazována dvoukloubová vozidla – v neděli ale stačí méně kapacitní stroje.
Kromě vlaků a trolejbusů se můžete z letiště dostat do centra také autobusovou linkou 5, která navíc jede poměrně daleko na východní okraj Ženevy. Městské autobusy dopravce TPG mají tento jednotný nátěr.
Na konečné tramvaje č. 14 v Bernexu navazují další autobusové linky – jednou z nich je i místní minibusová linka 47. Je zde také záchytné parkoviště P+R, které je obsaženo i přímo v názvu zastávky.
Bombardier Flexity z roku 2004 v běžné zastávce na nové trati do Bernexu.
Na některých zastávkách najdete i tyto dotykové infokiosky, které normálně zobrazují aktuální časy odjezdů linek z daného uzlu. Na jízdenkových automatech nechybí mapa tarifních zón švýcarsko-francouzského integrovaného systému Unireso. Ženeva je jeho středem a celá se nachází v zóně 10.
Vozový park autobusů ženevského dopravního podniku TPG je obnovován již delší dobu německými Mercedesy – toto je nejnovější verze oblíbeného Citara.
Linka 18 míří na rovném a rychlém úseku z konečné CERN směrem do centra. Původně sem do obou nových konečných po velké reorganizaci vedla pouze linka 14, druhá linka se však pro zvýšení přehlednosti rychle vrátila.
Vzorný přestup z tramvaje na návazný autobus v konečné zastávce linky 18 CERN. Kopule na obrázku je muzeem a vstupní branou pro exkurze do místního jaderného urychlovače.
Na dohled od obratištního přejezdu na konečné linky 18 v CERNu je hraniční přechod do Francie. Tím ale zdejší integrovaný systém Unireso nekončí, pouze se změní tarifní zóna z 10 na 86.
Příměstská linka Y přijela z Francie na konečnou zastávku CERN, kde už na ní čeká tramvaj 18 směřující do centra Ženevy.
Na zastávkových označnících, zpravidla umisťovaných v přední i zadní části zastávky nechybí mapa okolí ani navigace k nejbližším zastávkám ostatních linek MHD.
Jednou z nejhezčích trolejbusových linek v Ženevě je trojka, která obsluhuje na obou svých koncích kopcovité části Ženevy se starší zástavbou. Zde odpočívá Hess na severní konečné Gardiol.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM